Tipy na výlet

Tipy na výlet 
Mapa

Pooslaví - Sedlec

Pooslaví - Sedlec

V minulé části našeho romantického putování po překrásných přírodních zákoutích jsme opustili přírodní park Střední Pojihlaví, odkud se již rychle přesuneme do neméně působivých a zajímavých míst, která můžeme objevovat ve skalnatém kaňonu meandrující řeky Oslavy. Kaňonovité údolí Oslavy (pod Náměští nad Oslavou) s romantickými skalními masívy, kamennými moři a skalnatými sutěmi s rozmanitým geologickým podložím jsou kromě údolí Dyje jediným přirozeným říčním údolím na jižní Moravě s velkým krajinářským významem a nevšedním přírodovědným bohatstvím. Dobrodružné je zejména putování v části nazývané Divoká Oslava. Naše kroky zde vedou mezi balvany a padlými stromy. Zpestřením zde jsou i některé skalní útvary, které jsou pro jejich snadnější zdolání zajištěné lany a řetězy. Tyto úseky určitě potěší každého milovníka turistiky a jsou i zcela jistě důvodem, proč zůstává toto údolí pro turisty tak atraktivní. Míjet zde budeme i několik malebných a oblíbených míst využívaných jako trampská tábořiště. Ale nyní již kvapem k cíli dnešní cesty, kterým je obec Sedlec. Z obce vyrazíme východním směrem po zpevněné cestě cca 1 km, dokud nedojdeme k místní hájence. Odtud pokračujeme stále rovně, až narazíme cca po 200 m na zeleně značenou cestu. Pokud se nyní vypravíme po zelené značce doleva, tak dojdeme po cca 1 km na kamenný most tzv. Čertův můstek, z něhož můžeme pozorovat četné vodopády a kaskády prudkého Sedleckého potoka příhodně nazývaného Hučák.

Pokud se vypravíme proti proudu potoka, tak budeme odměněni pohledem na nesčetné rokle a skalní převisy s řadou kouzelných vodopádů. Jde o jedno z nejúžasnějších míst pro fotografy v údolí řeky. Pokud budeme po zelené značce pokračovat ještě necelý kilometr, dorazíme k ústí Zňáteckého potoka, na kterém se můžeme kochat také několika menšími vodopádky. Nyní se ale již vydáme nazpět po zelené značce k výše uvedené hájence. Po levé straně turistické cesty budeme míjet pomníček věnovaný místnímu lesníkovi Karlu Čzeplovi, kterého na tomto místě 9. července 1842 zastřelili pytláci. Pokračujeme dále po zelené značce, po níž dojdeme k obdivuhodné vyhlídce s původním názvem Na Sedle nyní U glorietu. Odtud se nám naskýtá jedinečný a skvostný pohled na meandry Oslavy a na skalnatý hřeben vybíhající do velkého meandru řeky, na němž stával hrad Lamberk. Z vyhlídky nebudeme již pokračovat dále, nýbrž vyrazíme doleva po značené stezce ke zřícenině Sedleckého nebo také Nového hradu, který byl postaven manem třebíčského kláštera jako ochranný hrad proti Lamberku někdy po roce 1370.

Ze stezky se napojíme na pohodlnou hradní cestu lemovanou prastarými duby, která nás již dovede ke zbytkům hradeb a zdiva tohoto hradu. Co nás zde na první pohled zaujme, tak to jsou tři obrovské dřevěné kříže, které se vrátily na své původní místo v roce 2003 (díky občanům Sedlece na základě dochovaných zpráv a dokumentů). Původně byly postaveny jako smírná oběť tragické události, která se odehrála v době panování posledního majitele hradu. Ten, podle dochované legendy nerozvážně uschoval svoji ženu a dvě dcery před svým odjezdem na neznámém místě. Na cestě se však nečekaně zdržel a při svém návratu našel všechny tři mrtvé. To, že zde stály kříže od dávných dob, dokládá fakt, že katastr celého výběžku řeky je v mapách označen „U třech křížů“. Místo bylo v minulosti známé, uctívané a udržované a docházela sem z okolí procesí. Zajímavostí tohoto místa je také to, že na místě tohoto hradu bylo prokázáno pravěké osídlení. Byly zde nalezeny keramické úlomky z mladší doby kamenné. Z hradu nyní sestoupíme po pohodlné hradní cestě k řece Oslavě. Na druhé straně řeky můžeme zahlédnout trampský srub z roku 1966 zvaný Plechárna. S melancholickými pocity se v tomto úzkém a tísnivém údolí můžeme na chvilku zastavit a vnímat pokorně okolní nekonečný klid a mír. Když vyrazíme dále po toku řeky, tak dojdeme po cca 100 m pod mohutné granulitové skalisko (na druhém břehu řeky), na němž kdysi stával slavný hrad Lamberk, sídlo významného vojevůdce i královského hejtmana Jana Sokola z Lamberka i jeho syna Mikuláše z Lamberka, zvoleného po smrti J. Žižky do čela husitských vojsk. Jediné, co ale z hradu zbylo, jsou dvě viditelná místa se zbytky zdiva. Za nižšího stavu vody lze řeku bez větších problémů přebrodit a pohodlně vystoupat na vrchol skaliska, kde hrad stával a odkud je sice mírně omezený, ale přeci jen jedinečný pohled do údolí Oslavy. Ale to je již závěr dnešního putování, příště se vydáme do okolí Vlčího kopce.

Zima na Sedleckém potoce1 Poblíž vyhlídky U glorietu Podzim u Sedleckého potoka Sedlecký hrad Sedlecký hrad1 Sedlecký hrad2 Skála na které stával hrad Lamberk Šťavel kyselý pod Sedleckým hradem Údolí řeky Oslavy nedaleko hradu Lamberk Údolí řeky Oslavy pod hradem Lamberkem Údolí řeky Oslavy pod Sedleckým hradem Údolí řeky Oslavy pod Sedleckým hradem1 Údolí řeky Oslavy pod Sedleckým hradem2 Údolí řeky Oslavy pod Sedleckým hradem3 Údolí řeky Oslavy pod Sedleckým hradem4 Vodopády Sedleckého potoka Vodopády Sedleckého potoka1 Vodopády Sedleckého potoka2 Vodopády Sedleckého potoka3 Vyhlídka U glorietu Zima na Sedleckém potoce
Mapa