V minulém díle našeho seriálu jsme ukončili putování na velkolepé skalní vyhlídce „Velká skála“. Nyní budeme pokračovat dále po červené značce směrem k cíli s názvem „Pod Templštejnem“.

Když budeme pozorní, všimneme si cestou celé řady více či méně znatelných odboček na úchvatné skalní vyhlídky. Podle mého názoru patří mezi ty nejpůsobivější v celém Pojihlaví. V jarních měsících jsou nádherně ozdobeny kvetoucí a chráněnou tařicí skalní či křivatcem českým. Ale nyní již zpět na turistickou cestu. Po té dorazíme na křižovatku nejen polních cest, ale i turistických značek.

Kdybychom se vydali doleva do kopce po žlutě značené cestě, dojdeme po asi 2 kilometrech na přírodní památku Biskoupský kopec. Zajímavé jsou odtud nejen výhledy do krajiny, ale především bohaté populace obou druhů konikleců, velkokvětého i černajícího, které zde rostou na řadě míst společně. Nikde jinde na Třebíčsku tomu tak není. Setkat se můžeme i s dalšími chráněnými a ohroženými druhy rostlin, například lilií zlatohlavou, smilem písečným, vemeníkem dvoulistým nebo vstavačem kukačkou. Celý prostor má ráz pastvinné stepi se suchomilnou květenou.

Pokud vyrazíme z této křižovatky rovně po cestě, která již není značená, dostaneme se po 3 kilometrech do obce Biskoupky. Cestou budeme opět míjet několik sice málo navštěvovaných, ale přitom fascinujících vyhlídek s jedinečnými pohledy do údolí řeky Jihlavy. Zajímavostí této trasy je, že ještě než projdeme kolem kolonie výstavních chat příliš se nehodících do této jedinečné krajiny, můžeme po levé straně v rokli objevit pozůstatky po zemljankách. Bývalo jich šestnáct. V těchto úkrytech působila za druhé světové války partyzánská skupina Josefa Hybeše. Odtud to je již jen asi půl kilometru do Biskoupek. Obec patřila ve své historii ke zvláštnímu statku komendy řádu templářů. Narodil se zde a do malé jednotřídní školy chodil básník, dramatik, prozaik a překladatel Vítězslav Nezval (1900 – 1958). Rodnému kraji věnoval například sbírku „Z domoviny“, která se stala především lyrickou evokací vzpomínek na dětství, rodiče a rodnou vesnici.

Ale nyní se přeneseme znovu zpět na výše uvedenou křižovatku a povedeme naše kroky doprava dolů po červeně a žlutě značené cestě. Po sestupu z kopce se dostaneme do prostoru letního dětského tábora a kempu. Před sebou spatříme poslední velký meandr řeky. My však pokračujeme po turistické cestě směrem k řece a k železnému mostu. Po pravé straně můžeme obdivovat pozoruhodně velká granulitová skaliska nazývající se „Skály“ Meandr řeky Jihlavy zde ukončil svou mohutnou boční erozní činnost. Řeka opouští amfiteátr, který během věků vytvořila a napřimuje od těchto míst svůj majestátný tok. Nad těmito skalisky lze už tušit romantickou zříceninu hradu Templštejna. Poté přejdeme po mostě na druhou stranu. Tam nás čeká v hlavní turistické sezóně občerstvení a někdy i davy výletníků. Což je důvod, proč tuto atraktivní oblast navštěvuji spíše mimo letní období. Zde si můžeme na chvilku odpočinout, než se vydáme po žlutě značené stezce vedoucí roklí do prudkého kopce. To si ale necháme na příští pokračování.