Lesy a parky
Lesy na území města Třebíče a v blízkém okolí jsou různorodé. V naprosté většině jde o lesy kulturní, vysazené člověkem relativně nedávno. Výjimkou jsou lesy v lokalitě Lísčí, Krajíčkova stráň (Kytlovka) a Poušov, které mají podobu přírodě blízkých lesů. Acidofilní doubravy byly zřejmě rozšířené už v době před příchodem člověka na skalnatých srázech údolí a na suchých pahorcích v prostoru žulosyenitového masivu. Na výživnějších stanovištích se vytvořil vysoký les s bukem a náročnějšími listnáči (javor klen a mléč, lípa velkolistá, jilm horský). Doubravy a dubohabřiny se pak dobře prosazovaly v historické době, v krajině kolonizované člověkem. Pozoruhodný je zejména les v Lísčí. Název je jistě odvozen od význačného zastoupení lískových křovin, což ostatně charakterizuje část lokality dosud. V podrostu zde dodnes rostou vzácné druhy lesních rostlin typické pro nejzachovalejší úseky lesů v údolí Jihlavy, např. ladoňka rakouská (Scilla bifolia subsp. bifolia var. drunensis), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), oměj pestrý (Aconitum variegatum), dymnivky plná (Corydalis solida), křivatec žlutý (Gagea lutea) a jiné. Lísčí není jediná lokalita v Třebíči, kde jsou zastoupeny lesní rostliny živných stanovišť a zároveň druhy světlých lesů. V ochuzené podobě vidíme totéž na Krajíčkově stráni, Poušově a zámeckém parku. V každém případě tyto tři lokality obsahují pozůstatky přírodě blízkých lesů, které souvisí s dávno zaniklými původními lesy. Zajímavou floristickou lokalitou je také Libušino a Terovské údolí, kde lze vzácně nalézt např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a prvosenku vyšší (Primula elatior).
Lesní fauna vázaná na různé typy lesů, zejména ty s přirozenou druhovou skladbou je velmi bohatá. Nejzachovalejší části lesů s bohatou faunou najdeme především v údolí Jihlavy na méně přístupných svazích. Přímo v Třebíči je to např. Krajíčkova stráň nebo Lísčí, v okolí Třebíče jsou to lesy na severních svazích údolí Jihlavy v okolí Řípova nebo Sokolí. Z ptáků patří k významným druhům např. strakapoud prostřední a lejsek bělokrký. Oba tyto druhy najdeme spíše ve světlejších lesích a parcích. Z dalších šplhavců zde můžeme zahlédnout pestře zbarvenou žlunu zelenou (Picus viridis) poletující v ladných vlnách mezi stromy či slídící po potravě. Ze sov patří k nejběžnějším zástupcům puštík obecný, jehož houkání je možné zaslechnout na řadě míst přímo ve městě. Zajímavostí je zjištěný výskyt horského druhu kulíška nejmenšího zaznamenaný v okolí Řípova. K hojným druhům pěvců patří dlask tlustozobý, starší porosty a rozvolněné parky či zahrady obývají rehek zahradní a krutihlav obecný. Z brouků patří k zajímavým druhům tesaříci Saphanuspiceus žijící hojně na lískách ve stinných lesích a parcích přímo ve městě, Grammoptera abdominalis je zase zástupcem teplomilné fauny světlých doubrav, který byl nalezený v okolí Poušova. Na starých lípách v alejích v okolí Bažantnice byl zjištěn kozlíček Saperda octopunctata. V dutinách listnatých stromů probíhá vývoj larev zlatohlávků, k nejzajímavějším zástupcům patří zlatohlávek skvostný (Potosia aeruginosa). V dutinách žijí další významné druhy brouků jako např. kovařík Ischnodes sanguinicollis. Světlé borové lesy jsou biotopem našeho největšího zástupce krascovitých brouků, krasce měďáka (Chalcophor amariana), hojný je také kozlíček dazule (Acanthocinus aedilis), méně častý je kozlíček Monochamus galloprovincialis. Všechny tyto druhy vázané na suché borové lesy žijí např. v údolí Klapovského potoka pod Ptáčovem.