Fauna Třebíčska
Třebíčsko patří díky své poloze a přírodním podmínkám k přírodně nesmírně zajímavým oblastem Českomoravské vrchoviny. Setkávají se zde druhy typické pro vyšší polohy vázané na podhorské lesy, mokřady či rašelinné louky s teplomilnou faunou a flórou jižní Moravy. Bezprostřední okolí města náleží spíše do teplejší oblasti, charakteristická je zde pestrá mozaika otevřených suchých biotopů, lesů, vlhčích luk podél vodních toků a četné rybníky. To vše je v pestré mozaice rozeseto v zemědělské krajině s poměrně hustým osídlením.
Lesy a parky blízké přírodě
Lesní fauna vázaná na různé typy lesů, zejména ty s přirozenou druhovou skladbou, je velmi bohatá. Nejzachovalejší části lesů s bohatou faunou najdeme především v údolí Jihlavy na méně přístupných svazích. Přímo v Třebíči je to např. Krajíčkova stráň nebo Lísčí, v okolí Třebíče jsou to lesy na severních svazích údolí Jihlavy v okolí Řípova nebo Sokolí. Dále po proudu řeky jsou pak rozsáhlé plochy přírodních lesů na svazích kolem Dalešické přehrady. Z ptáků patří k významným druhům např. strakapoud prostřední a lejsek bělokrký. Oba tyto druhy najdeme spíše ve světlejších lesích a parcích. K poměrně hojným druhům patří datel černý, vzácněji se setkáme se žlunou šedou. Ze sov patří k nejběžnějším zástupcům puštík obecný, zajímavostí je zjištěný výskyt horského druhu kulíška nejmenšího zaznamenaný v okolí Řípova. Tento druh se hojněji vyskytuje na západě okresu Třebíč ve vyšších polohách spíše ve smrkových lesích. K hojným druhům pěvců patří dlask tlustozobý, starší porosty a rozvolněné parky či zahrady obývají rehek zahradní a krutihlav obecný.
Z brouků patří k zajímavým druhům tesaříci Saphanus piceus žijící hojně na lískách ve stinných lesích a parcích, Grammoptera abdominalis je zase zástupcem teplomilné fauny světlých doubrav. Na starých lípách byl zjištěn kozlíček Saperda octopunctata. V dutinách listnatých stromů probíhá vývoj larev zlatohlávků, k nejzajímavějším zástupcům patří zlatohlávek skvostný. V dutinách žijí další významné druhy brouků jako např. kovařík Ischnodes sanguinicollis.
Z významných denních motýlů byl zaznamenán výskyt okáče medyňkového a okáče voňavkové- ho. Oba druhy obývají světlé lesy na hranách říčního údolí. Světlé borové lesy jsou biotopem našeho největšího zástupce krascovitých brouků, krasce měďáka, hojný je také kozlíček dazule. Na jedlích v PR Hošťanka u Slavic byl zaznamenán výskyt kozlíčka Pogonocherus ovatus.
Suché louky, meze, pastviny a skalnaté svahy
Toto prostředí obývají především teplomilné a suchomilné druhy, jejichž společenstva jsou v okolí Třebíče velmi bohatá a patří k nejcennějším částem přírody. Z ptáků obývají křovinaté biotopy na suchých místech např. bramborníček černohlavý, strnad luční, ťuhýk obecný a vzácněji také pěnice vlašská. V tomto prostředí bývá zaznamenáván vzácně také dudek chocholatý, např. v okolí Ptáčova. Velmi bohatá jsou společenstva pavouků. K nejvýznamnějším druhům patří bezesporu slíďák suchopárový, který se v rámci ČR vyskytuje prakticky pouze na Třebíčsku. K nápadným a známým druhů skalních stepí patří také stepník rudý. Na Mohelenské hadcové stepi byl také nalezen nedávno popsaný druh stepník moravský. Z brouků patří k významným zástupcům stepní fauny kozlíček písečný, kozlíček Calamobius filum nebo kozlíček Agapanthia dahli. Z krasců vázaných na suchomilnou vegetaci se setkáváme s teplomilnými druhy Agrilus hyperici, Trachys fragariae nebo Corebus elatus. Z nosatcovitých brouků byly zjištěny stepní druhy rýhonosců Cleonis pigra, Chromoderus affinis,
Pseudocleonusgrammicusnebo Lixusfasciculatus. Nejsušší kamenitá místa obývají střevlíci Cymindisangularis, C. humeralis nebo nápadně zbarvený Callistus lunatus.
K nejvýznamnějším druhům denních motýlů suchých biotopů patří v okolí Třebíče okáč kostřavový, modrásek jetelový, modrásek hnědoskvrnný, soumračník skořicový, vřetenuška pozdní nebo vřetenuška ligrusová.
K nápadným druhům suchých travnatých biotopů patří kudlanka nábožná (Mantis religiosa). S tou se můžeme často setkat i na skalnatých biotopech přímo v Třebíči. Na zachovalých stepních lokalitách je možné najít také kriticky ohroženého mravence zrnojeda. Otevřená místa s písčitým podkladem a řídkou vegetací osidluje saranče modrokřídlá.
Rybníky a mokřady
K nejzajímavějším rybníkům a mokřadům na Třebíčsku patří Ptáčovské rybníky, řadu zajímavých druhů najdeme také na dalších místech v bezprostředním okolí Třebíče. Velmi bohatá je fauna obojživelníků, kteří osidlují především osluněné nádrže s menší intenzitou chovu ryb nebo tůně a mokřady. Místy je stále hojná kuňka obecná, vzácněji se setkáme s blatnicí skvrnitou nebo čolkem velkým. Rybníky v okolí Třebíče jsou významné pro mnoho druhů vodních ptáků. V posledních letech se stále častěji objevuje na rybnících v okolí Třebíče husa velká, která zde i hnízdí. Z kachen jsou nejčastěji k vidění kopřivka obecná, polák velký nebo polák chocholačka. K vzácnějším druhům pravidelně zjišťovaným v období tahu patří lžičák pestrý, čírka modrá nebo hohol severní. V litorálních porostech rybníků hnízdí hojně labuť velká a moták pochop. Z pěvců jsou to rákosník velký, rákosník proužkovaný nebo strnad rákosní. K nápadným druhům patří také potápka roháč, vzácněji se vykytuje také potápka černokrká. Stále častěji se v okolí rybníků můžeme potkat s naším největším dravcem orlem mořským, který na Třebíčsku již také hnízdí. V době výlovů můžeme na bahnitých dnech rybníků pozorovat řadu zajímavých tažných druhů. Vzácností nejsou volavky bílé, často i ve větších počtech. Jednotlivě bývá pozorována také volavka stříbřitá a vzácně také volavka červená. Z bahňáků patří k častým druhům vodouš bahenní, vodouš šedý, vzácněji se můžeme setkat i dalšími druhy jako např. slučkou malou, jespákem bojovným nebo tenkozobcem opačným. Zejména na podzim bývají vypuštěné rybníky často zastávkou táhnoucích jeřábů popelavých.
Z vodních brouků byl zjištěn náš největší druh vodomil velký, k vzácnějším potápníkům teplých oblastí patří křepčík Cybister lateralimarginalis, Hydrovatus cuspidatus nebo Hydaticus continentalis. K velmi vzácným druhům střevlíků mokřadních stanovišť nalezeným na Ptáčovských rybnících patří Patrobus australis, Chlaenius tristis, Acupalpus luteatus nebo Pterostichus gracilis. Bohatá je také fauna vážek. K poměrně hojným druhům patří některé teplomilné vážky jako vážka červená, šídlo červené nebo vážka jarní. Velmi vzácně se v nádržích s čistou vodou vyskytuje vážka jasnoskvrnná.
Řeka Jihlava a její přítoky
K významným přírodním fenoménům patří vlastní tok řeky Jihlavy a její přítoky. Z přírodního hlediska jsou nejcennější neregulované úseky s přirozeným korytem s výskytem štěrkových a písčitých náplavů, břehových nátrží a vývraty stromů. Na řece Jihlavě jsou takové části především v úseku od Přibyslavic po Sokolí a pod Třebíčí po Vladislav. Ze savců vázaných na toky je hojně rozšířena vydra říční a bohužel také nepůvodní druh norek americký. V posledních letech můžeme pozorovat poměrně rychlý návrat bobra říčního, hojně se zde vyskytuje ledňáček říční a v peřejnatých úsecích a na přítocích také skorec vodní. V zimě jsou na řece často pozorována hejna kormoránů velkých, vzácněji pak morčák velký nebo zimující potápky malé. K významným druhům ryb patří dosud hojná ouklejka pruhovaná, stále vzácnější je ostroretka stěhovavá nebo parma obecná.
Z vodního hmyzu patří k významným druhům ploštice hlubenka skrytá, která žije mezi kameny v rychle proudících úsecích toku. Z vážek patří k hojným druhům motýlice lesklá, v přítocích s čistější vodou také motýlice obecná. Zjištěny byly také vzácné klínatky, k nejčastějším druhům patří klínatka obecná. V nejzachovalejších částech toku se vyskytují také klínatka vidlitá a klínatka rohatá. Zajímavostí poblíž Dukovan je také nález velmi vzácného šidélka ozdobného, které obývá drobné nezastíněné potoky v polích.
Zemědělská krajina
Také zemědělská krajina nabízí mnoha živočichům vhodné prostředí, zejména tam, kde je pestřejší mozaika polí, luk a remízků. Z ptáků patří k typickým druhům polní krajiny skřivan polní. Hojná je také křepelka obecná a místy také koroptev polní. K typickým dravcům otevřené krajiny Třebíčska patří moták lužní, který hnízdí na polích a loukách přímo na zemi v porostech vysoké vegetace. Jeho populace na Třebíčsku patří k nejbohatším v rámci celé ČR. V podmáčených místech v polích hojně hnízdí čejka chocholatá, vzácněji také kulík říční. Vzácně se můžeme setkat s křečkem polním, výskyt sysla obecného je omezen pouze na okolí Mohelna. K významným druhům brouků polní krajiny patří krajník Calosama auropunctatum, který je v posledních letech nalézán v okolí Třebíče, v rámci ČR se vykytuje pouze v nejteplejších oblastech jižní Moravy. Okraje polí, úhory a meze obývá vzácnější druh teplých oblastí prskavec větší.
