V Třebíči jsou meteorologické veličiny a kvalita ovzduší dlouhodobě monitorovány třemi automatizovanými stanicemi tří různých zřizovatelů. Jsou umístěny ve vytipovaných lokalitách, dvě stanice jsou stacionární, měří celoročně, a jedna je mobilní, měří kampaňovitě. Výsledky měření jsou zpracovávány a slouží mimo jiné také jako podklad k tvorbě opatření ke zvyšování kvality ovzduší města. Jsou to:

Stanice Českého hydrometeorologického ústavu

Umístění: Areál školy VOŠ a SŠ veterinární, zemědělské a zdravotnické na SZ okraji města nedaleko vodní nádrže Kuchyňka

Zeměpisné souřadnice: 49°13‘24.378“ N, 15°51‘56.801“ E Nadmořská výška: 462 m

Typ: Automatizovaný měřicí program

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/aqindex_slide2/mp_JTREA_CZ.html

Stanice mezinárodního projektu GLOBE

Sběr meteorologických dat je využíván a dále zpracováván žáky i učiteli školy v rámci mezinárodního projektu GLOBE, jenž v sobě spojuje výchovný cíl s vědeckým. Tisíce škol na celém světě spolupracují na měření ukazatelů životního prostředí, které jsou za pomocí vědců zpracovávány, aby nabídly globální pohled na stav naší planety a zároveň podpořily studenty a žáky v prohlubování jejich znalostí v oblasti přírodních věd a techniky.

Umístění: Základní škola Třebíč, ul. Kpt. Jaroše 836

Zeměpisné souřadnice: 49°13‘21.98“N, 15°53‘00.58“E

Typ: Automatizovaný informační systém

http://www.zsjarose.cz/cze/meteostanice/

Stanice Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě – projekt „Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina“

Třebíč je zařazena do projektu „Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina“, zadavatelem je Kraj Vysočina. Dvakrát do roka je do vytypované lokality v Kraji Vysočina umístěna mobilní stanice. Měřící kampaně jsou naplánovány tak, aby reprezentovaly topnou a netopnou sezonu. Každá lokalita má své specifické poslání zaměřené buď na dopravu, lokální topeniště, nebo průmyslovou zónu. Od 1. 10. 2012 do 30. 9. 2013 proběhl první rok měření, které probíhalo na 24 lokalitách kraje, Třebíč byla mezi vybranými lokalitami. Byl přesně stanovený harmonogram, odvozený od legislativního požadavku na minimální počet dat za kalendářní rok pro orientační měření – tedy 8 týdnů rozprostřených po celý rok. Umístění: Sportovní areál TJ Spartak Třebíč

Zeměpisné souřadnice: 49°13‘27.344“N, 15°53‘38.316“E Nadmořská výška: 405 m

Typ: Mobilní, automatizovaný informační systém

http://www.ovzdusivysocina.cz/sledovane-lokality/trebic/monitoring/

Mobilní měření sleduje jiné závažnější škodliviny než ty, které jsou obsaženy ve stávajících měřících programech stacionárních stanic umístěných v Kraji Vysočina. Větší výběr škodlivin umožní doplnit stávající informace ze stanic Českého hydrometeorologického ústavu a stanic Zdravotního ústavu Ostrava.

Charakteristika škodlivin v ovzduší

Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány přímo do atmosféry ať již z přírodních (např. sopečná činnost, pyl nebo mořský aerosol) nebo z antropogenních zdrojů (např. spalování fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, otěry pneumatik, brzd a vozovek). Sekundární částice jsou převážně antropogenního původu a vznikají v atmosféře ze svých plynných prekurzorů SO₂, NO_X a NH₃ procesem nazývaným konverze plyn-částice.

Suspendované částice frakce PM₁₀, PM_2,5

Polétavý a sedimentace schopný prach, zvláště jeho frakce PM₁₀, je ze zdravotního hlediska významný faktor charakterizující úroveň imisní zátěže sledované lokality. Je vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem (velký povrch často nesoucí elektrický náboj) v celé řadě případů ideálním nosičem spousty specifických polutantů, mnohdy s vysokým potenciálem rizikovosti. V poslední době se ukazuje, že nejzávažnější zdravotní dopady (včetně zvýšené úmrtnosti) mají jemné částice frakce PM_2,5 popř. PM₁, které se při vdechnutí dostávají do spodních částí dýchací soustavy. Míra zdravotních důsledků je ovlivněna řadou faktorů.

Rozměr částice také určuje její čas, který může strávit v atmosféře. Zatímco sedimentace odstraňuje hrubší frakce PM₁₀ zatmosféry během několika hodin po jejich emisi, částice PM_2,5 zde může setrvat několik dnů až týdnů. V konečném důsledku tyto zejména malé částice mohou být atmosférou transportovány na dlouhé vzdálenosti.

Oxidy dusíku NO_X

Přírodní emise NO_X vznikají převážně z půdy, vulkanickou činností a při vzniku blesků. Jsou poměrně významné z globálního pohledu, z pohledu Evropy však představují méně než 10 % celkových emisí. Oxid dusičitý se nachází v životním prostředí ve formě plynu, proto je jedinou relevantní cestou expozice lidí vdechování, ať už je zdrojem venkovní či vnitřní ovzduší nebo cigaretový kouř. Po expozicích oxidu dusičitému byly v krvi a v moči pozorovány kyselina dusičná a dusitá a jejich soli.

Podle epidemiologických studií dlouhodobě zvýšená expozice oxidu dusičitému vede k redukci plicní funkce u dětské populace a u astmatiků zvyšují počet bronchitických symptomů.

Oxid siřičitý SO₂

Hlavním antropogenním zdrojem oxidu siřičitého (SO₂) je spalování fosilních paliv (uhlí a těžkých olejů) a tavení rud s obsahem síry. V atmosféře je SO₂ oxidován na sírany a kyselinu sírovou vytvářející aerosol jak ve formě kapiček, tak i pevných částic širokého rozsahu velikostí. SO₂ jsou z atmosféry. V důsledku změn emisních zdrojů jsou nyní průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého v městech evropských zemí hluboce pod hladinou 50 μg/m³. Podobně poklesly i hodnoty maximálních denních koncentrací.